Vlastní tvorba: foto, povídky, fejetony, blog

Ve vlaku nás jelo nějakých patnáct i s fírou a průvodčím, jízdenka se platí ve vlaku (tady jeden postřeh, v bývalé jakési kanceláři nádraží v Bystřici mají prodejnu suvenýrů, seděla tam jakási dívčina a když jsem si chtěl koupit turistickou dřevěnou známku, nemohla mi ji prodat, neboť není kompetentní…), platí jeden den a na nejdelší vzdálenost stojí 36 korun.

Tuhle cestu jsem si naplánoval už měsíc předem. Podle cykloatlasu jsem napočítal 60 kilometrů a vzhledem k rovinám kolem Třeboně a okolních rybníků jsem nečekal žádný nadlidský výkon. Kolem našeho bydliště se kopcům nevyhneš, je mezi nimi rozdíl pouze v délce a strmosti… i když na trase Loučim – Nýrsko – Janovice – Pocinovice to převýšení není žádná divočina, jenomže jezdit jenom tudy nedává žádný smysl.

Pro letošní rok jsme žádné velké cestování neplánovali a tak když se Laděna dozvěděla termín odjezdu do lázní v Třeboni, sehnal jsem si tam nocleh v penzionu na tři noci a v úterý 5. září jsme s kolem na střeše odjeli.

Cestu do Českých Velenic na zevrubnější prozkoumání městečka, kde jsem strávil dva roky svého útlého mládí (1962-4), jsem si naplánoval hned po zjištění, že tenhle kraj navštívím. Před lety – snad kolem přelomu století – jsme tam byli autem tuším že u příležitosti návštěvy výstavy v Českých Budějovicích a město mě hluboce zklamalo...