Velký třeboňský výlet - den první
20. 12. 2014
První den v Třeboni
Takovýmto způsobem jsem ještě nejel, držák na kolo byl několik let připevněný na ose karavanu. Koupil jsem tedy příčníky na střechu, které se upevňují na podélníky (to jsou takové ty lyže na bocích střechy) auta a na ně jsem namontoval držák na kolo. Netrvá to dlouho a příčníky se ostatně hodí i na přepravu delších věcí – krátce po jejich zakoupení jsem na střeše vezl nové matrace z Klatov.
Je trochu problém zvednout kolo a posadit ho do kolejniček držáku, při troše cviku se to nicméně dá – takže tohle jsem všechno absolvoval den před odjezdem a ráno v devět jsme mohli vyrazit.
Chvíli jsem si musel zvykat na vrzání, které zařízení na střeše vydávalo hlavně v zatáčkách – ty jsem holt projížděl míň ostře…
Cesta do Třeboně netrvá dlouho, dělá to nějakých 140 kilometrů, před polednem jsme byli na místě, v lázních Aurora jsme vyložili kufr a tašky a pak jsem pomocí navigace našel domek, kde jsem měl ubyto
vání a bylo to taky premiérové, ještě nikdy jsem takhle nespal. Pokoj byl v přízemí, prostorný, sociální zařízení se sprchou – všechno nové a podle majitelky nový celý vnitřek domku, přestaveného na penzion s pěti pokoji vesměs dvoulůžkovými. A protože mi stačil jednolůžák a na webu majitelky takové byly, jenže jinde a zřejmě obsazené, dostal jsem tento a platil jen za jedno lůžko – většinou se musí zaplatit i to druhé, neobsazené. Cena – 340 korun za noc včetně poplatku městu, takže po převzetí klíčů jsem zaplatil 1020 korun českých, vybalil si věci z tašky, vzal foťák a vyrazil do města – zatím pěšky, abych se trochu zorientoval.
vání a bylo to taky premiérové, ještě nikdy jsem takhle nespal. Pokoj byl v přízemí, prostorný, sociální zařízení se sprchou – všechno nové a podle majitelky nový celý vnitřek domku, přestaveného na penzion s pěti pokoji vesměs dvoulůžkovými. A protože mi stačil jednolůžák a na webu majitelky takové byly, jenže jinde a zřejmě obsazené, dostal jsem tento a platil jen za jedno lůžko – většinou se musí zaplatit i to druhé, neobsazené. Cena – 340 korun za noc včetně poplatku městu, takže po převzetí klíčů jsem zaplatil 1020 korun českých, vybalil si věci z tašky, vzal foťák a vyrazil do města – zatím pěšky, abych se trochu zorientoval.Třeboň má přes osm a půl tisíce obyvatel, takže je o dost větší než Kdyně a jen o něco málo menší než Domažlice. Na rozdíl od těchto dvou měst je v Třeboni jen minimum paneláků – ne že by nebyly vůbec, pár osmipatrovém na západní straně k vidění je, ve městě samém pár třípatrových taky, ale tahle obydlí jsou nějak šikovně zakomponovaná do aglomerace a prostě netrčí…
Paní majitelka mě nasměrovala k centru a po prvních krocích mi bylo jasné, že v Třeboni zabloudit příliš nelze, protože na každém rohu byly krásně čitelné směrovky! Malý problém jsem měl s orientací kolem náměstí, ale i to se další den vylepšilo (hlavně proto, že jsem už jezdil jen na kole).
V infocentra na náměstí jsem se poptal, jestli bych mohl využít veřejný internet k vytažení fotek z foťáku a jejich uložení na Ulož to a dostal jsem radu, abych raději zašel do knihovny, protože v IC mají děsně pomalý počítač a protože předtím jsem kolem knihovny šel cestou na náměstí přes zámecký park – resp. jeho část, stavěl jsem se tam cestou zpátky – ale nepředbíhejme.
Hlavní tepna vede kolem parku do Husovy ulice, která je souběžná s Masarykovým náměstím – tam je vjezd zakázán, což lze kvitovat s uspokojením. Zámeckým parkem jsem se dostal k bráně, z níž se dalo náměstí pěkně přehlédnout. S domažlickým se příliš srovnávat nedá, je menší a podloubí není kolem dokola, přesto vypadá pěkně. Uprostřed Mariánský sloup, několik zahrádek hospod… v jedné takové (U kamenné studny) jsem poseděl a dal si pivko – místního Regenta neměli a tak jsem zkusil jedenáctku Rychtáře, kterého vaří v Hlinsku a chutnalo obstojně, jako většina těchto moků.
Počasí se moc nevydařilo, bylo chladněji a chvílemi sporadicky sprchlo, ale nebylo to ani na deštník. Něco jsem nafotil a v půl čtvrté jsem zašel do knihovny, kde měli hned 4 počítače. Na jeden mě paní za pultíkem poslala, dostal jsem se na Ulož to a zkoušel jsem tam nakopírovat fotky. Ještě předtím jsem si musel koupit čtečku karet (189 Kč), protože jsem doma nechal kabel z foťáku do PC.
Tu jsem měl v úmyslu pořídit stejně. Akce se bohužel nepovedla, nahrávalo se to děsivě pomalu, on taky jeden snímek má velikost 13 MB… nakonec se server odpojil. Překopčil jsem fotky alespoň na flešku a proč jsem to všechno dělal? Jestliže chci mít úpravu fotek pod maximální kontrolou, fotím do formátu RAW a díky velikosti snímků se na 4 GB kartu vejde 283 fotek a to je pro mě málo.
Tu jsem měl v úmyslu pořídit stejně. Akce se bohužel nepovedla, nahrávalo se to děsivě pomalu, on taky jeden snímek má velikost 13 MB… nakonec se server odpojil. Překopčil jsem fotky alespoň na flešku a proč jsem to všechno dělal? Jestliže chci mít úpravu fotek pod maximální kontrolou, fotím do formátu RAW a díky velikosti snímků se na 4 GB kartu vejde 283 fotek a to je pro mě málo.
Vrátil jsem se celkem bez bloudění do penzionu, trochu si odpočal a už na kole jsem jel do Aurory – bez foťáku. Trochu jsme se prošli okolo a v devět jsem byl zpátky a šel spát. Tak proběhl první den v Třeboni, městě cyklistům zaslíbeném!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
